Z historie nemocnice Oblouková

Budova byla navržena architektem Josefem Rysem a postavena v roce 1935 nákladem Jubilejního spolku katolického jako penzion pro přestárlé řádové sestry. V roce 1950 byla převedena do majetku Katolické charity a nadále sloužila svými 150 lůžky jako ubytovna pro řádové sestry.

V roce 1951 byly řádové sestry vystěhovány neznámo kam (doslovná citace z dobového dopisu) a penzion byl přestavěn na kolej pro studenty VŠ politické. V té době zde bylo 420 lůžek. V přízemí budovy bylo již v tomto roce zřízeno dětské zdravotní středisko a rentgen. V roce 1956 byl celý objekt prodán státu a v přízemí byly otevřeny další ambulance odborných lékařů.

V roce 1960 začala přestavba na nemocnici a v roce 1962 otevřena všeobecná interní nemocnice se dvěma internami a 202 lůžky. V roce 1975 byla otevřena jednotka intenzivní péče. Vzhledem k tomu, že byla vždy ve stínu Vinohradské nemocnice a kvůli malému toku financí zaostávala v přístrojovém vybavení, byla zaměřena spíše na následnou péči, rehabilitaci a doléčování pacientů po operacích. Mnozí pacienti oceňovali "rodinnou atmosféru" této malé nemocnice, která spočívala v dokonalé ošetřovatelské péči, laskavém přístupu k pacientům i vyhlášené výborné kuchyni.

Od roku 1992 fungovala pod jménem Vršovická nemocnice, p.o. jako samostatná organizace, řízená Městskou částí Praha 10. Její spádovou oblastí byly Vršovice, část Vinohrad, Záběhlice, část Prahy 15 a Prahy 2. Poté, co většina tohoto spádového území v roce 2001 přešla do Vinohradské nemocnice, byla kapacita Vršovické nemocnice nevyužita a v roce 2003 bylo rozhodnuto celou nemocnici postupně přeměnit na Léčebnu dlouhodobě nemocných se 120 lůžky.

prameny: Kniha o Praze 10, nakl. MILPO 1997
editor Pavel Augusta, autor stati Ludmila Hlaváčková
archiv stavebního úřadu MC Praha 10

 


Poslední zprávy:

Nachystáni na léto

Písničky pro radost

V rámci ergoterapeutických terapií jsme s klienty pekli velikonoční beránky, vyráběli vaječnou...

Už to kvete...